Z hvězd
Viděl jsem kamaráda, kterého jsem kdysi znal, na pohřbu
Vybral si ale čas, kdy být viděn...
Jeho oči stále pohlíželi na hodinové ručičky
Na zlatých hodinkách
Které měl z magazínu
Neplakal, když kněz promlouval
Jenom si povytáhnul vlněný límec na svém svetru
Zkřížil ruce, povzdechl a znovu si zkontroval čas
Zatímco seděl několik palců od manželky zesnulého
Chytá kapky deště ze svého okna
Připomíná mu to náš pád
Z hvězd zpátky do našich měst
Kde jsme se nikdy necítili tak malí
Kapky deště z jeho okna
Tvoří louže v jeho dlaních
Vidí, jak voda rychle stoupá
Když další kapka dopadá
Zpátky na hotel si vzal taxi
Projížděl ulicemi města, kde se narodil
Řekl: \"Řidiči, co se stalo těm budovám?
Všechny vypadají tak zchátralé a tak opuštěné.\"
V koupelně svého pokoje si dal sprchu
Na dveře si dal \"Nerušit\"
Když ráno přišla služebná
Našla ho třesoucího se na podlaze obýváku
Chytá kapky deště ze svého okna
Připomíná mu to náš pád
Z hvězd zpátky do našich měst
Kde jsme se nikdy necítili tak malí
Kapky deště z jeho okna
Tvoří louže v jeho dlaních
Vidí, jak voda rychle stoupá
Když další kapka dopadá
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.