Přes sedm hor a přes sedm moří
za vůní větví višňových
bílá a černá lásko moje
nesla mě křídla sokolí
za deset roků jeden vydá
když láska bolí a neléčí
chci na to všechno zapomenout
teď chci být tvůj a bez řečí
být zvonkem někde v dálce
na krku bílého beránka
být stopou kterou v mokré trávě
otiskla bosá noha tvá
být malou hvězdou v koutě nebe
hvězdou co skoro nevidíš
která je přesto blízko tebe
a v horké noci o ní víš
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.