Ať nepohřbíváš mě tu v pustinách
hlas tak smutně zní, až mi srdce stáh´
kauboj mladičký tady skonává
v lůžku smrtelným, když se smrákává
Ať nepohřbíváš mě tu v pustinách
vytí kojotů mě tu straší v snách
v hrobě uzoučkým dlouhým sotva sáh
ať nepohřbíváš mě tu v pustinách
Ať nepohřbíváš, hlas mu slabě zní
já však nemoh´ dbát prosby poslední
v hrobě uzoučkým dlouhým sotva sáh
já pohřbíval sám tady v pustinách
Já pohřbíval sám tady v pustinách
soví houkání zní tu v nočních tmách
dávno vítr svál dávno liják splách´
ten hrob samotný v stepních pustinách
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.