Z rozmlácenýho kostela, v krabici s kusem mýdla, přinesl jsem si anděla, polámali mu křídla. Díval se na mě oddaně, já měl jsem trochu trému, tak vtiskl jsem mu do dlaně, lahvičku od parfému. A proto prosím, věř mi, chtěl jsem ho žádat, aby mi mezi dveřmi pomohl hádat co mě čeká a nemine, co mě čeká a nemine Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky, debatujíce o Bohu a hraní na vojáky. Do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat, to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat. A proto prosím, věř mi, chtěl jsem ho žádat, aby mi mezi dveřmi pomohl hádat co mě čeká a nemine, co mě čeká a nemine, co mě čeká a nemine, co mě čeká a nemine, co nás čeká a nemine, co náš čeká a nemine, co nás čeká a nemine, co náš čeká a nemine Když novinky mi sděloval u okna do ložnice, já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice. A tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi, však přítel prý mi udělá, novýho z mojí helmy. Co nás čeká...