Narodil se do zmatku, tam, kde oči dítě klamou. Došel jsem k mému zamyšlení, ale jsem to opravdu já. R: Já nemohu vidět vítr vát, Ale cítím vánek, Už se to blíží oknem, Už je to všude kolem mě, A já nevidím žádnou ruku, To mě táhne na kolena, Ale když jsem s mým stínem Vidím gravitaci. Je tu příjemné iluze, chcete-li skrýt skutečnost. A škoda, pro ty, kteří věří, ve věci, které nevidí. R: Já nemohu vidět vítr vát, ale cítím vánek. Už se to blíží oknem, už je to všude kolem mě. A já nevidím žádnou ruku, to mě táhne na kolena. Ale když jsem s mým stínem, vidím gravitaci. R: Já nemohu vidět vítr vát, ale cítím vánek. Už se to blíží oknem, už je to všude kolem mě. A já nevidím žádnou ruku, to mě táhne na kolena. Ale když jsem s mým stínem, vidím gravitaci. Narodil se do zmatku, tam, kde oči dítě klamou. Došel jsem k mému zamyšlení, ale jsem to opravdu já. Je tu příjemné iluze, chcete-li skrýt skutečnost. A škoda, pro ty, kteří věří, ve věci, které nevidí.