Další den
Konvice je zapnutá, slunce je pryč
Další den
Ona mi nabídla tibetský čaj na květinovém podnose
Je mezi dveřmi, chce bodovat
A vroucně potřebuje říct
Milovala jsem tě už dávno, ty to víš
Kde větry vlastního zapomnění nevanou
Ale já jsem prostě nemohla jít
Nevěda, co na zemi bylo zapotřebí vědět
Ale přeju si, abych to věděla
Protože se cítím tak smutně
Že jsem nikdy neměla jedno z tvých dětí
A napříč pokojem uvnitř hrobky
Změna dorůstá a couvá
Noc je mladá, proč jsme tak posedlí
Navzájem v řetězech
Musím ji donutit, musím ji vzít
Dokud holubice vládne
A cítím, jak teče šťáva, jak létá
Jak plameny věčnosti září
Aby nás olizovaly prvně zrozeným šlehem úsvitu
Ach opravdu můj drahý
Nemohu pochopit čeho se bojíme
Sedni si tu s námi mezi nás
A ve dveřích jsme nemohli říct víc
Pak jen další den
A já jsem se tiše odvrátila
A šla jsem pryč
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.