AmiTam, kde roste hnusné bejlí,
Etam, kde potkan mlsně šmejdí,
Amikde se mouchy cejtí v ráji
Ea červi svou pevnost mají,
Ctam člověka nos nezmejlí,
Gmilenci tam nechodějí,
Cpouze tam Dmivrána Ekrákorá,
kde Fbída sny hnilobné Esnívá,
tam Fsmrt po práci odpoEčívá,
Amina hromadě ležej' zbytky,
Ečteš v nich, co je život lidský,
Amizpívaj' táhle Ehymnu rozklaAmidu.G7
®: "My, odloCžené G7věci, tady Csmrdíme,
svět nás a my jej v Fnenávisti CmámeA7,
sem jsme DmivodváGti, je to EprokleAmití,
D7konečná stanice jen pro žebráci,G7
celý Cživot G7poctivě jsme CsloužiAmili,
a Dmitohleto je Gnaše vodměCna,A7
k lidem Dmidůvěru Gmá jen Ekráva šilhaAmivá,
Dmia nikoliv G7smetí hromaCda,A7
my jsme Dmivodložení, s Gnáma se nepočíCtá.E7"
Každým rokem rez a červi
podráždí smetišti nervy,
déšť zavlaží záhon plísně,
smetí chlemstá nenasytně,
slunce teplem budí tlení,
smetí se dá v přemýšlení,
a myšlenka je otcem nespokojenosti,
hromada smetí se probouzí k vědomí,
má stavy jak při břichabolení,
hergotfix ajnhimllaudón,
zas přivezli další vagón
a už zde na něj místo není,
®: "Tak to si teda líbit už nenecháme,
proti popelářům pěsti pozvednem,
jménem hniloby pozvednem hlavy
a na pochod se proti městu dáme,
nová doba už svůj příchod věští,
smetiště okovy strhává,
půjdem do boje s kopkami hnoje,
bude nás všch ukrutná síla,
a teď se s chutí dejme do díla!"
"Hej, mouchy, vyzvědači moji,
seskupte se v pevném roji,
zápach do první linie -
- krajinu napřed zmapuje,
shnilé knihy řeknou hesla,
aby nám mysl neklesla,
krysy vběhnou nepříteli do týla,
vy, lidé, až se ráno probudíte,
konečně už pravdu pochopíte,
není třeba na to mozky,
by zůstaly z lidí trosky,
svět bude jedna velká hromada!"
®: Černá mračna po obloze putují,
vrány hlučně krákaj' neštěstí,
hromada zpívá hesla bojovná
a za chvíli se do pohybu dá,
vtom divné zachvění vzduchem prolétlo
a krajina se temně zamžila,
přišel k nám dnes host, už nám spravil most,
jeho paní se bíle oblékla
a hromada, jak byla, zamrzla.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.