recitativ:
AmiPříteli melancholiku, Dmidruhu mé duše tulácké.
EPod kterým nebem zhasnou as, Amiživoty naše Ežebrácké.
AmiVe zlatém víně ztopíme Dmityranský rozmar paměti.
AmiZpívat budem, Dmizapomenem na láskuAmi, smrtE i prokletí.A
Mým Adomovem Amaj7ztichlá je Hmiputyka,
mým E7štěstím je Adimsklenice Aplná.
Mou Dláskou kdys Abývala Egotika,
teď E7smetla ji baroka Avlna.E7
Když Aza nocí Amaj7potácím se Hmiulicí
a E7nahlížím Adimdo oken Aspáčů.
Jen Dvlastní Astín mě Eprovází
a sám E7nad sebou Apláču.
Když Av rezavém Amaj7zámku klíč Hmizachrastí,
dům E7zeje jak Adimmorová Arána.
Mé Dštěstí se Azměnilo v Eneštěstí,
já zůstal jsem E7sám a ty jsi Asama.E7
A Aproto mi Amaj7ta tichá Hmiputyka,
E7dál musí Adimdomovem Abýti.
Než Dzároveň As ní v noci Edobliká
i kahan E7mého Ažití.
Když za nocí ............a sám nad sebou E7plááááááááááAčuuuuuuu.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.