Na léta klukovský si často vzpomínám Na první skautskej slib, na jeho krásný slova A v duchu s bráchou zas pod stanem usínám Skončil den v táboře a do tmy houká sova Novej rok přines mráz a únor v srdcích led Zlej vítr zafoukal ze stepi od východu Sebral nám naději, ne nebude to med Stát za svým názorem a nejít do průvodu Lilie skautská ohněm kalená Máme ji v sobě, v nás nikdy nezvadne Dej Bůh ať je s rakví zbarvená V níž jednou provždy zapadnem Poslední prázdniny bratr řek´ akorát Skautskému slibu že zůstanem věrni Za to nám na podzim přišili na kabát Vojenský vejložky jak saze černý Když jsme pak po vojně svobodni chtěli být Zbylo nám jediné, přejít hraniční čáru Novýho Bobříka odvahy ulovit Pod stanem usínat a hrávat na kytaru Lilie skautská ohněm kalená Máme ji v sobě, v nás nikdy nezvadne Dej Bůh ať je s rakví zbarvená V níž jednou provždy zapadnem Vidím tu krutou noc, vidím vše jako dnes Plazím se po zemi kolem nás ostnatej drát Zableskly výstřely, po krku skočil pes Tys brácho, odešel do věčnejch lovišť spát To už mi nebylo bráško můj do tance Ani jsem nemoh´ ti naposled zamávat Na rukách pouta a k tomu kopance Před sebou uran na osm let dolovat Lilie skautská ohněm kalená Máme ji v sobě, v nás nikdy nezvadne Dej Bůh ať je s rakví zbarvená V níž jednou provždy zapadnem