Jednou chodila jsem nocí, když tu vidím krásný kout
Přes kapradí do rákosí mohla jsem tam nakouknout
Kolem černé stíny stromů, černé nebe plné hvězd
Shora osvítil mi měsíc na nejhezčí ze všech cest
Líbil se mi moudrý měsíc, chtěla jsem ho sama mít
Tak sem pod něj rozprostřela jemnou od pavouka síť
Čekám, jen až se ho zmocním, život bude plný krás
V tom to zašumělo kolem, stříbrný svit náhle zhas
Silný vítr stromy houpá, z dáli ozývá se hlas
Mám hvězd celé černé nebe, těm patří můj věčný jas
Tak zpět hledám modré dálky, v duši divný pocit mám
Navždy ztrácím cestu zpátky, zajatcem jsem v šedých tmách
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.