1. Jsem asi blázen, vždyť povídám si se svíčkou. Přišla na zem před chvilkou malou, maličkou. A v čase okouzlení stáli jsme rozechvělí a čekali zázrak. Proč chtěli jsme tím křehkým citem skály lámat…? 2. Tudy do nás vkročí a uhnízdí se tady. Rozsvěcuje oči, věčně porušuje řády. A v době poblouzené snad každý zapomene, že hledal zázrak. Že chtěl tou něžnou silou skály lámat… 3. Jsem vážně blázen, zase povídám si se svíčkou. Vytratila se ve před malou chviličkou. A v čase odloučení upadla v zapomnění, tak k čemu je láska? ..když s ní ani skály nejde lámat