Slávek Janoušek - Nerozlepený dopis

1. Ještě stále přemýšlím jestli si mě měla ráda, mraky plynou nad tím vším a noc umírá tak mladá Sedím tu v opuštěném pokoji, vím že už se o mě dávno nebojíš, se mnou se ti vybaví jenom slovo zrada 2. Ještě stále přemýšlím jak v síti polapená ryba a mlčím hlasem nejtiším, kde se stala ta chyba Své omyly jsem v jeden splétali, ó bože můj jak jsme byli nezralý, copak to s vodou udělá, když s plamenem se líbá R: Třeba je láska jak ponorná řeka, jak Punkva prudká a dravá, co nikdy nečeká na člověka, břehy nenávisti okousává a až je podemele, vtrhne ti do postele, a ty tam zkameníš jak v Pompejích láva Už si teď hochu o tom mysli co chceš, co je pravda, co je lež, na to stejně nepřijdeš a ty si zase můžeš myslet co chceš o mě, já budu stále chodit po tom venkovském domě, kde svatební šaty z ramínek na skobě na sobě visí Jsme nerozlepený dopis, co léta ležel po dopisy nerozlepený dopis pod dopisy 3. Ještě stále přemýšlím a lehám jak ulehlá tráva postel co dělal on ona nikdy neprodává Je to jak tenkrát v dešti velikém, když do prsou si mě bodla deštníkem asi že z lásky se vždycky srdce probodává R: Třeba je láska jak ponorná řeka jak Punkva prudká a dravá co nikdy nečeká na člověka břehy nenávisti okousává a až je podemele vtrhne ti do postele a ty tam zkameníš jak v Pompejích láva Už si teď hochu o tom mysli co chceš co je pravda co je lež na to stejně nepřijdeš sólo Jsme nerozlepený dopis, co zůstal ležet po dopisy nerozlepený dopis na dně pod dopisy nerozlepený dopis

Ohodnoťte kvalitu textu

Priemer: 5 / 5 (0 hodnotení)

💬 Komentáre

Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.