DmiKdyž jsem se z pole CvraceDmila,
Dmidva havrany jsem CslyšeDmila,
Dmijak jeden Fdruhého se ptá:CDmikdo dneska večeCři nám Dmidá?
Dmikdo dneska večeCři nám Dmidá?
Ten první k druhému se otočil
a černým křídlem cestu naznačil,
krhavým zrakem k lesu hleděl
a takto jemu odpověděl
a takto jemu odpověděl:
Za starým náspem, v trávě schoulený
tam leží rytíř v boji raněný,
a nikdo neví, že umírá,
jen jeho kůň a jeho milá.
Jen jeho kůň a jeho milá.
Jeho kůň dávno po lesích běhá
a jeho milá uŽ jiného má,
už pro nás bude dosti místa,
hostina naše už se chystá.
Hostina naše už se chystá.
Na jeho bílé tváře usednem
a jeho modré oči vyklovem,
a až se masa nasytíme,
z vlasů si hnízdo postavíme.
Z vlasů si hnízdo postavíme.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.