RÁNO 1/Otvíráme oči svý, když svítá nad Prahou a vítr tančí po střechách. 2/Pohladí nás v dotecích to slunce najednou a pak se náhle rozpoutá: mávání křídel perutí, stoupá dým, dým a kouř. Tápání, žízeň,hlad a splín, ty vstáváš s ním, vstáváš s ním nejednou. Dál nemusíš se ptát, nemusíš se ptát, kolik ještě sil je v nás. Dál nemusíš se bát, nemusíš se bát, kolik ještě já jich mám. Vím, že víš, že s tmou sme si blíž, tak aspoň malou chvíli zůstaň spát. Vím, že i já sem tvou nadějí, tak aspoň ještě chvíli můžem spát a snít. 3/Otvíráme srdce svý, když úsvit s Vltavou se probouzí a z ulic k nám 4/Přichází hned na tisíc těch tónů,města chór, a pak to náhle začíná: -//-