1. ^AAž narubeš vagon uhla ^E7o revirni sobot^Aě,^{A6, A7, A6, A, A6, A7, A6} p^Aotom možeš, synku, praviť, že jsi čuchnul k robot^Eě,^E6 E^E76 E^E67 E^E6 ^F#miaž vyfaraš po rekordu s rukama až na zem, ^H7až ze špice odvezou tě p^D7olicejnim vozem, tv^Aoja fotka viseť može př^E7ed Bezručem na plot^Aě. 2. Až přelezeš nizke štoly se sbijakem na hřbetě, až sam oberštajger na gořalku pozve tě, až ti bude stejna středa tak jak neděla, až se zřekneš roby, děcek aji kostela, potom teprv možeš chodiť s nosem navrch po světě. 3. Až tě, synku, za patami z ničeho nic zavali, podivaš se na ten život, jak se řika, zpovzdali, vzpomeneš si, že jsi hraval rock'n'roll a jazz, poznaš, že jsi dopadnul jak zaběhnuty pes, a my jsme tu, abysme ti posledni blues zahrali.