Ozvěna Strom 1. ^AmiPolní cestou kráčeli šuma^Gři do vísky hrát, ^Amisvatby, pohřby tahle cesta pozna^Gla mnohokrát, po ^Fjedné svatbě se chu^Gdým lidem ^Amisynek narodil a ^Ftáta mu u pra^Gšný cesty ^Eživota strom zasadil. R: A on tam ^Astál, a on tam stál, a koukal ^F#mido polí, a koukal do polí, a byl jak ^Dkrál, a byl jak král, sám v celém ^Eokolí, korunu ^Aměl, korunu ^F#miměl, i když ne ^Dze zla^Dmita, a jeho ^Dpokladem byla trá^Eva střapatá.^A 2. Léta běží a na ten příběh si už nikdo nevzpomnělm    jen košatý strom se u cesty ve větru tiše chvěl,    a z vísky bylo město a to město začlo chtít    asfaltový koberec až na náměstí mít. R: 3. Že strom v cestě plánované, to malý problém byl,    ostrou pilou se ten problém snadno vyřešil,    tak naposled se do nebe náš strom pak podíval    a tupou ránu do větvoví už snad ani nevnímal. R: 4. Při stavbě se objevilo, že silnice bude dál,    a tak kousek od nové cesty smutný pařez stál,    dětem a výletníkům z výšky nikdo nemával    a jen přítel vítr si o něm píseň na strništích z nouze hrál. R: Jak tam stál,  stál tam sám,    a koukal do polí, a koukal do polí,    a byl jak král, a byl jak král, sám v celém okolí,    korunu měl, korunu měl, i když ne ze zlata,    a jeho pokladem byla tráva střapatá ...