Všechny roky uplynuly, záclony jsou zatažený. Začíná se zas od nuly. Hvězdy po zemi jsou roztroušený. Je tam něco, co mě hřeje, ale kouty stále studený, když se pouštím z beznaděje do řeky, co proud už nezmění. A já... zůstal stát v poli poslední, zůstal jsem stát, než se rozední. Všechny sny se rozplynuly, jako do tmy výkřik motýlí, andělé můj život půlí, všechny hříchy naposled mi promíjí. Neptej se mě kam to spěje, celé noci stát na červený, když se pouštím z beznaděje do děje, kde se čas už nemění. Snad jsou za světlomety, jsou někde lepší světy. A já... zůstal stát v poli poslední, zůstal jsem stát, než se rozední. Zůstal jsem stát v poli poslední, zůstal jsem stát, než se rozední. Snad jsou za světlomety, jsou někde lepší světy. Snad jsou za světlomety, jsou někde lepší světy. Zůstal stát v poli poslední, zůstal jsem stát, než se rozední. Zůstal jsem stát jako poslední. Zůstal jsem stát a pak zprůhledním.