den já učím se k mouše, já nikdy sestoupím
na dokonalých křídlech já se zvednu přes vrstvy mraků
a odtamtud já vidím neon mřížky měst
a šest miliónů lidí, kteří drží jejich ohně se zapálilo
Já jsem uspořádal večírek v mém jménu
ale hodiny se plazily a žádný přišel
tak já jsem sklonil mou hlavu a já jsem doufal v křídla
vzít mě z tohoto místa... od vás
Já vidím sebe uvnitř vás, vy sníte sny, které já dělám,
vy ještě hledáte tyto odpovědi, oni nejsou uvnitř vašeho zápěstí
a odtamtud já vidím neon mřížky měst
a šest miliónů lidí, kteří drží jejich ohně se zapálilo
Já jsem uspořádal večírek v mém jménu
ale hodiny se plazily a žádný přišel
tak já jsem sklonil mou hlavu a já jsem doufal v křídla
vzít mě z tohoto místa... od vás
Já zavřu mé oči, zatímco záclony kreslí,
Já jsem si myslel, že já jsem slyšel váš hlas, ale já jsem myslel špatně,
' způsobit vás tam anymore,
ne vy nejste tam anymore
a tak já zvednu mou bradu a přehlídka pokračuje,
obloha poslouchá, hvězdy všichni zpívají společně,
ale vy nejste tam všichni,
a já jen nemohu se starat o všechny
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.