capo3 V dobách^Cdávných dětských dnů měl jsem^Emispoustě velkých snů všechny^C7byly člověčí a jeden^Fz nich byl největší ten mi^Cdodnes zůstává snad proto^Gže jsme na něj dva ^Cjá a můj nákla^Gďák Čtyři páry kolejnic na nich vláček jako nic protože je elektrický jezdí dál tak jako vždycky nikdy nezůstane stát já si dál s ním chodím hrát já a můj náklaďák ^A7Jak to každý správný otec^Dmví, ^Gzáviděli kluci v souseds^Ctví ^Ami/Ai když dnes už ^Ami/G#nemám tátu, ^Ami/Gnáklaďák dál ^Ami/F#zůstává tu, ^Dmjezdím na něm^Fzpátky do dětst^Gví Kouzlo Vánoc bílý sníh, půvab říší klukovských velký stromek zelený a pod ním vláček na zemi tak v mé duši zůstává dětský svět a v něm my dva já a můj náklaďák Tak mě často napadá, že je život záhada, starý děda nebo vnuk snad v každém žije malý kluk co bych ze života měl, kdybych hrát si neuměl já a můj náklaďák Nevadí co řeknou v sousedství, vím co každý správný otec ví, dál mě láká kouzlo hraček, proto mám svůj náklaďáček, jezdím na něm zpátky do dětství sloka solo bendžo + Já a můj náklaďák !!! Nevadí co řeknou v sousedství, vím co každý správný otec ví, dál mě láká kouzlo hraček, proto mám svůj náklaďáček, jezdím na něm zpátky do dětství sloka Lalá... + Já a můj náklaďák !!! Lalá...fade out