ŠDero se mi vkrádá do pokG7oje,
tEmiak na něj zavA7olej SNDB,A7
šDero v pokoji, jó, to je mG7oje,
zvlEmiáště když u kamen nezebA7e.B7, A7
®: VlGočka vločku po krajině hDmaj7oní,
tEmio zas vlaky bA7udou zpožděnDé,D7
jGeden až jFdimiásá, jDaká to krH7ása,
kdE7yž vločka vločku snA7ěhu doženDe.A7
Tíhou sněhu smrky větve kloní,
to zas bude břečky v ulicích,
z kuchyně to přenáramně voní,
talíře jsou ještě v policích.
®: Stromeček je dávno nastrojený,
v kterým lese jsi ho ukrad' zas,
a na skla oken, jak každým rokem,
nakreslil nám kytky strejda Mráz.
V kamnech praská, ozdoby se třpytí,
kolikpaks' jich zase rozsekal,
"je to, kapře, smutný živobytí,"
povídám, když jsem ho z vany bral.
®: Štědrý večer na okna už ťuká,
proč zrovna já musím na noční,
víc jako vloni jehličí voní
a člověk žas', že přišel zas.
|