|
|
Karel Plíhal - Pavoučí Karel Plíhal - Pavoučí |
| 1. H[D]ned za dveřma [D7/9]do kuchyně
v[G]e stříbrné pav[Hdimi]učině
s[D]tarej tlustej [Hmi]pavouk slastně[G] dří[A]má
n[D]a sporáku voní[D7/9] právě
h[G]ovězí ve vlast[Hdimi]ní šťávě,
p[D]avouka to[Hmi] zřejmě nedojí[A]má.[D]
Jak tak vánek houpá pavučinou,
hlavičkou mu zvolna plynou
vzpomínky na trinásteho mája,
jak v pokoji za reprobednou
randil s pavoučicí vzhlednou
a k tomu jim zpíval božskej Kája.
®: S[D]vět byl tak [F#mi]nádherně p[G]avoučí[D],
v[G]oňavej, rů[D]žovej
a[G] taky trochu z[A]latej,
všechny z[D]ábrany se rychle
k zemi p[G]orou[D]čí,
[F#mi7] a pok[Hmi]ud vím, tak [F#mi7]žádnej pavouk
n[G]ebyl nikdy s[A]vatej.
Jen pár metrů od pavouků
kdosi šeptal vážně: Brouku
ty jsi stále krásnější a sladší,
to v obýváku na pohovce
věnoval se paní Žofce
v zastoupení Franta Novák mladší.
®: Celej svět byl krásně pavoučí,
voňavej, růžovej
a taky trochu zlatej,
všechny zábrany se rychle
k zemi poroučí,
a žádnej Novák ani pavouk
nebyl nikdy svatej.
Hned za dveřma do kuchyně
ve stříbrný pavučině
starej tlustej pavouk dřímá
a Franta Novák baští
hovězí ve vlatní šťávě
a oba vzpomínají, jak to tenkrát bylo príma.
|
| |
Druhá Tráva:
Druhá Tráva:
Karel Plíhal:
Lucie Bílá:
