Toužíš mlhou úsvitu plout,
toužíš poznat vzdálený kout,
víš sám, že strom poznání,
mnohá zklamání skrývá,
toužíš jako šílený
hlasy ozvěny znát.
Mávej křídly snů,
mávej křídly snů, ááá.
Přelstít zemskou tíži a čas,
vábí tajně každého z nás,
chtěl bys obzor poznání
jako na dlani mít,
já znám sílu tajemnou,
jestli chceš se mnou jít.
Mávej křídly snů,
mávej křídly snů, ááá.
Náhlé tání způsobil fén,
touhu mnohdy probouzí sen,
hýří všemi barvami,
v noci nedá mi spát,
tvůj sen bloudí po světě,
jistě najde tě, snad.
Mávej křídly snů,
mávej křídly snů,
mávej křídly snů,
mávej.
|
Václav Neckář:
Václav Neckář:
Václav Neckář:
Václav Neckář:
