1. JCako dva bratři, já a Tony,
a úžasní Beatles na stFařičkým Sony
tCak, jak je tenkrát Fodněkud přGivál čCas,
potom vzal Tony vlastní dráhu,
všechno je pryč, kFouřím trávu
a pComalu sčítám, cFo bylo v kGaždém z nCásC7.
*: JFá míval od mládí dD#dimiivný touhy:
z dComova pryč na cA7esty dlouhý,
zDmia každou cenu chtěl zpGívat a hrCátC7,
TFony byl zase D#dimiostrej jak břitva,
kdCejaká rvačka, kdA7ejaká bitva,
stDmiokrát se za nás dGo krve uměl prCát.
®: TGak kde je můj kámoš, když je mi k blití,
kdFyž padá vesmír a na tenký niti
hCoupá se celý mý pGitomý ubohý jCá,C7
kdFepak jseš, Tony, jD#dimiestli mě slyšíš,
mCožná, že stejně jA7ako já křičíš,
jDmienže si nešlehneš zlGatou, alelujCa.
To jsem hrál jednou, poslouchej, Tony,
podivnej koncert a nešly mi tóny,
jen vostrý silný světla do vočí,
potom až do rána u baru seděl,
mlčel a pil a houby jsem věděl,
že si mě bílej prevít ochočí.
*: Na špičku nože, a všechno se mění,
už je tu nápad, struny mi znějí,
jenomže, Tony, to už jsem nehrál já,
kam jsi šel, ksakru, kde je tvá síla,
když po jehle touží naběhlá žíla,
kde je tvý "vole, tohle se nedělá"?
®: + kdFepak jseš, Tony, jD#dimiestli mě slyšíš,
mCožná, že stejně jA7ako já křičíš,
jDmienže si nešlehneš zlGatou, alelujCa ...
|
