Dřív než hřeb do dřeva vlez,
dřív než stála první ves,
dřív než ve vsi štěkal pes,
svět nebejval jako dnes,
nebejval svět jako je dnes.
Na tý louce zelený
jeleni se nepásly
a holka modrooká
u potoka nebyla,
u potoka nesedala.
Ani na pražským mostě
rozmarýnka nerostla,
zkrátka na ten boží svět
nebyl krásný vzhled vůbec,
na boží svět nebyl vůbec.
Pátrá z nebe komise,
v čem asi svět chybuje,
od ní pánbů dozví se,
že se nic nerýmuje,
že prej se nic nerýmuje.
A tak mocný stvořitel
na Zem seslal Pegasa
a dal mu rýmů pytel,
ať zpívá lidská chasa
a dal prej mu velkej pytel.
Pegas měl křídla zpuchřelý,
spad na Nanynku do zelí
a jak ji bránil Jeníček,
roztrh s rýmama pytlíček,
s rýmama se roztrh pytel.
A cvrček cvrk a holub vrk,
pytlák v lese usek smrk,
husák huse vytrh brk,
kozel trk, vyvrt si krk,
strč prst skrz krk,
skrz krk strč prst.
A když tě štípne brabenec,
učiní ti pupenec,
po červnu je červenec,
kdekdo přijde o věnec,
je červenec, jde o věnec.
Svět se veselejc točí,
holkám hlavou zatočí,
koukne se ti do očí
a serdce ti poskočí,
koukne se ti a srdce ti.
Od té doby kamarád
kamarádku mívá rád,
milý milou miluje,
rým se s rýmem rýmuje,
milý s milou se rýmujou.
Hloupej na svět nadává
a chytrej si libuje,
tak to na světě stává,
proto se svět rýmuje
a proto se svět rýmuje.
|
Jan Werich:
Lasica Milan:
Jára Cimrman:
