PDeníze jsem vCydělDal pCoctivou to prAacDí,
nikdy bych to nCedělDal: cpEát je do matrAací,
vždHmiyť ve státním F#miobchodě je v tGéto době žAivo
Da peníze v pGohodDě jsGou jen oběžAivDo.
Vyrazil jsem s ideou, že je hračkou
koupit sobě video, vybavit se pračkou,
v nábytkových sestavách já žil už na sto procent,
leč v mých bujných představách byl jsem záhy zkrocen.
Říkali, že nemají, aniž mrkli vokem,
mysleli, že jednají asi s ňákým cvokem,
nabídli mi pantofle, levá byla špatná,
a nacpaná šrajtofle mi byla pendrek platná.
Tady končí legrace, říkám si: no tohle,
na cenové relace byl to divný pohled,
lidstvo k Marsu poletí, to jsou mi teda vtipy,
ve dvacátým století u nás neseženu slipy.
Ve snaze si zoufale zachovat dekórum
vstoupi jsem já troufale do hotelu Fórum,
než si uhnat v naději infarkt myokardu,
tak úspory raději tam vrazím do hazardu.
Zůstal jsem však namydlen, skončil můj den černý,
když s tuzemským platidlem mě vyrazili z herny,
to jsou teda úlety, u pusy mám pěnu:
už ani do tý rulety nechtěj' naši měnu.
*: TDak jsem zašel nCa rumDa, čCert vem žeton hrAacDí,
hlavně, že je kCorunDa pAodložena pracDí, juch!
|
