Křič o svobodě a o rovnosti lidu,
boj za pravdu vždy na paměti měj,
proklínej stokrát despotu a bídu
a odvahu, tu lidskou odvahu, dál v lidech probouzej!
Křič slovem, perem, křič i svými činy,
ať do všech stran je slyšet tvůj křik,
i když ti budou páni prsty bělostnými,
budou hrozit, budou hrozit, že jsi fanatik.
Nechť ve tvém křiku špetka strachu není,
nechť valí se jak láva do ulic,
a jestliže snad, snad skončíš ve vězení,
ke mřížím přilni, ke mřížím přilni a křič ještě víc!
Kdyby snad jednou, v strašlivém okamžení,
stiskli ti hrdlo tam v chládku žaláře,
učinili konec, konec tvému bdění,
aspoň jim mlčky, aspoň jim mlčky, naplij do tváře!
Časy se mění, prapory blednou,
slova se jeví jak černobílý film,
svoboda, rovnost, svou silou věčnou,
stále kříčí, stále křičí, tyrane zhyň! |
