StGanou se věci, že až v pDrsou zabolí,
tEmiak jako mně, každýmu z vA7ás,
tGen hledá lásku, ten zas prDázdný údolí,
Emia všechny usmiřuje čA7as,
tCak někdo prEmi7ožil spoustu pAmiěkně hloupejch lGet,
za nic nCemohl, no prEmi7ostě jen tak žAmi7il,
nGení to dávno, co byl rDozdělenej svět,
člověk nCevybírá, kdAmi7e se narodDil.
Potkal ji za rohem, jó, zrovna šestnáct pryč,
nejhezčí z pouličních víl,
a láska zasáhla ho horce jako bič,
do těch dob s žádnou nechodil,
pak jenom toulání a básně jenom jí,
léto plné vlahých nocí, horkých chvil,
princezna Pampeliška, do který byl pryč,
a pak najednou s tím osud zatočil.
®: KarolCínGa, KarolCínGa, Jižní KCarolína v dAmi7álce za mořDem,
snad se jGeště budil Cu potoka vGe stránEmiích,
její JAmi7umbo Jet už krDoužil nad městGem.
®:
Dodnes to na něm leží jak zlý znamení,
už je to dvacet let či víc,
ze srdce básníka je smutný kamení,
zda za to stála, těžko říct,
jsou ženský, co vám celej život rozsvítí,
ale taky ty, co zhasnou celej svět,
šedivej chlap, co myslí už jen na pití,
smutnej pomník z pěkně vypečenejch let.
®:
|
Bůhví:
Celeste Buckingham:
Anna K.:
