Vždyť už mě znáš,
bloudím sám
a v oblacích, snách,
ty se mi zdáš,
že tě mám rád,
dávno víš,
tak proč se mě ptáš.
Já jenom vím, sám když létám,
v oblacích dlím, v noci když spím
už řadu dnů spoustu snů
jen o tobě sním.
Mám na nohou křídla, nad sebou zář,
která jak křída kreslí tvou tvář
i když končí spánek, sen trvá dál,
ten můj sen trvá dál.
O-ó, vždyť už mě znáš, bloudím sám
a v oblacích, snách, ty se mi zdáš,
že tě mám rád, dávno víš,
tak proč se mě ptáš.
Vždyť už mě znáš, bloudím sám
a v oblacích, snách, ty se mi zdáš,
že tě mám rád, dávno víš,
tak proč se mě ptáš.
Já jenom vím, sám když létám,
v oblacích dlím, v noci když spím,
už řadu dnů spoustu snů
jen o tobě sním.
Mám na nohou křídla, nad sebou zář,
která jak křída kreslí tvou tvář
i když končí spánek, sen trvá dál,
ten můj sen trvá dál.
O-ó, vždyť už mě znáš, bloudím sám
a v oblacích, snách, ty se mi zdáš,
že tě mám rád, dávno víš,
tak proč se mě ptáš,
tak proč se mě ptáš.
|
Václav Neckář:
Václav Neckář:
Václav Neckář:
Václav Neckář:
