ZnAmial jsem jednu pampelišku, která dřív, než E7odkvetla,
chtěla po mně ňAmiákou knížku, žFe by si ji přE7ečetla,
vzAmial jsem doma sbírku básní, na louku ji odnE7es',
pampeliška, kdAmiyž se zasní, nE7eodkvete, neodkvete,
jen se jděte pAmiodívati, podívati na tu louku,
E7uvidíte, uvidíte tu mou knížku,
vAmiedle ní tu, vedle ní tu pampelišku, jFak tam kvE7ete dAmiodnes.
ZlDatá je a zHmiářící, SlF#miunci podobHmiá se,
dF#miodnes píšou bHmiásníci Eo té její kráse,
pAůvabná a zlatá je a pEmiodle toho prAávě,
Daž půjdete dFdimio háje, nEmiajdete ji v trAávě,
kdDybyste se prHmioměnili v prF#miacovitou včHmielu,
pF#ampelišku přGipravili Ao trošičku pD7elu,
vsEmiaďte se, že žAádná jiná Durčitě by nGeměla
lDepší květ a slAadší med než tDa naše sAečtělDá.
|
Druhá Tráva:
Druhá Tráva:
Karel Plíhal:
Lucie Bílá:
