V Aočích řežou A4susostrý šponky vAětruA4sus,
k tAelevizím usadil se svHmiět,
kDámoš sirkou zapálil si PAetru,
snH7íh, co ráno napad', dávno zhnEěd'.
®: Na lukAách, na polích leží umazanej snHmiíh,
naše Doči bloudí krAajem a my zpC#miíváme a hrHmiajemE,
navečAer, po nocích, co je a co není hřHmiích,
hlučná bDanda tichejch blAáznů cestou v nC#miočním liduprHmiázdnu
po kolDena v závějAíchEadd9.
Půlnoc je jen deset kilometrů,
místo, kam se ničím nedá jet,
cítím teplo vlněnýho svetru,
hřeje, jako bych si ho sám plet'.
®:
|
Bůhví:
Celeste Buckingham:
Anna K.:
