Táto, mámo, jak je asi známo,
táto, mámo, v komoře je myš, to jsou věci,
jak je dávno známo, táto, mámo,
táto, mámo, myš je na obtíž,
když příjmy nám to dovolí,
hned kupte zítra jed,
otravujte okolí a myšku jak by smet.
Jářku, mámo, táto, ač je venku bláto,
mámo, táto, kupte bolehlav, to jsou věci,
mámo, táto, nechcete-li, já to,
mámo, táto, risknu bez obav.
I vezmu kýtu bizoní a nastražím tu past,
když to myšce nevoní, ať se ráčí pást,
zkrátka, táto, mámo, vítězství je známo,
jen to drámo hleďte nepropást.
Tak teď do tmy zírám,
drž palce, abych sám to zvlád,
když past v prstech svírám,
prst v pasti neviděl bych rád,
au, tohle, ouvej, byl můj pád.
Ou, táto, máti, zřejmě začnu řváti,
táto, máti, pomozte mi přec, to jsou věci,
táto, máti, tohleto mně sklátí,
táto, máti, přijdu o palec.
Já myši jámu vykopal a pad jsem do ní sám,
víte, co mám za dopal, když říci musím vám, ou,
táto, mámo, jak je asi známo,
táto, mámo, v komoře je myš.
Jak je dávno známo, táto, mámo.
|
Václav Neckář:
Václav Neckář:
Václav Neckář:
Václav Neckář:
