Ten, kdo sám si sebe váží,
vždycky rád svůj život zváží,
za co stál.
Co je pryč a co kdy přišlo,
jestli vážně všechno vyšlo,
jak si přál.
Proč se sláva zdála hezká,
dokud jeho písním tleskal
mnohý sál.
Co je pozdě, na co brzy,
co má rád a co ho mrzí
a kdy hořké ronil slzy,
kdy se smál.
Až jednou syn se bude ptát,
jak život svůj si vlastně táto žil ?
Odpovím jenom, chlapče vždycky rád,
vždycky rád i když občas těžký byl.
Až se má dcera zeptá dál,
cože jsem chtěl tou svojí písní říct ?
Odpovím holka, všechno, co jsem znal,
co jsem znal, co jsem cítil a nic víc.
Člověk stále zápas svádí,
o svůj chléb i o své mládí,
ano vím.
Jednou každé skráně zšednou,
co je pryč, to pryč je jednou,
ano vím.
Skončí jeden, příjdou jiní,
hloupý ten, kdo osud viní,
ano vím.
K čemu hledět na svět přísně,
zpěvák nezná pocit tísně,
dokud někdo jeho písně
zpívá s ním.
Až jednou syn se bude ptát,
jak život svůj si vlastně táto žil ?
Odpovím jenom, chlapče vždycky rád,
vždycky rád i když občas těžký byl.
Až se má dcera zeptá dál,
cože jsem chtěl tou svojí písní říct ?
Odpovím holka, všechno, co jsem znal,
co jsem znal, co jsem cítil a nic víc.
Až se má dcera zeptá dál,
cože jsem chtěl tou svojí písní říct ?
Odpovím holka, všechno, co jsem znal,
co jsem znal, co jsem cítil a nic víc.
|
Gustav Brom:
Jaromír Mayer:
Karel Černoch:
