Hezká, byla hezká, pravím vám,
pleť jako jemnej satén, tvář Rubensových pláten,
hezká, byla hezká, povídám,
já na ni hleděl zmaten, ejhle, anděl sám.
Ona měla vlasy plavý,
což mě u všech děvčat baví,
tak jsem se ptal mezi řečí,
kdy král Jindřich vlád,
leč to děvče světlovlasý
mluvilo jen o počasí,
no tak jsem vzal do zaječích
a šel domů spát.
Tahleta dívka, hezká, byla hezká, musím říct,
však teď, když kolem kráčí, ne, mne už neomráčí,
ty štíhlý nohy, půvab, snědá líc,
bohužel, je to k pláči, hezká a nic víc.
Ona měla vlasy plavý,
což mě u všech děvčat baví,
tak jsem se ptal mezi řečí,
kdy král Jindřich vlád,
leč to děvče světlovlasý,
mluvilo jen o počasí,
no tak jsem vzal do zaječích
a šel domů spát.
|