Za králů šlechtici
museli přilbici
vzít
a jiné šlechtice
chtíce či nechtíce
bít.
K tomu měli boží požehnání, háálelúúúja
a tím byli, můj ty bože, hnáni do utkání.
Šlechtic by pro dámu,
co růži podá mu,
pad,
pak se šli za krále,
když měl král namále,
prát.
K tomu měli boží požehnání, háálelúúúja
a tím byli, můj ty bože, hnáni do utkání.
A kdyby přišel sám král,
řeknu hochu,
kroť se trochu,
nechoď už do bitvy
zmizely doby tvý
v dál.
Dáma i s růžemi,
lhostejna může mi být,
dnešnímu člověku
nesluší k obleku štít.
Doby ty jsou dávno zažehnány, háálelúúúja,
nadšeně už nikdo do utkání neuhání.
Doby ty jsou dávno zažehnány, háálelúúúja,
nadšeně už nikdo do utkání neuhání.
|
