Měsíc v úplňku opřel se o nebe
nemůžu spát, bojím se o tebe
myšlenky plynou líně jak po medu
bráním se noci, jak jenom dovedu.
Možná je neděle a možná už pondělí
je tolik věcí, co by tě bolely
je tolik věcí, co by tě zranily
ze tmy se slétají, jak noční motýli.
Obracím peřinu, počítám ovečky
uvnitř se rozplývám na drobný částečky
zas padám ze schodů na cestě do sebe a nemůžu spát
a tak prosím za tebe.
💬 Komentáre
Pridať komentár
Buďte prvý kto napíše komentár! 🎵