Ty se jen zAajímáš, co v televizi dávají,
a vůbec nevíš, kam se chlapi na noc chystají,
je nE7ačase ti také jednou říct pár vAět,
neboj se, vím, že slova stačit nebudou,
myšlenky nahoru a slova jenom dolů jdou,
to radši vE7ezmi jednou auto svý a zkus tou jejich trasou jAet.
®: Pak zDrcátka si uprav, přikšíruj si tělo,
zAařaď tam kvalt, ať vypálíš jak dělo,
až nE7ašlápneš motor a výfuk se ti rozžhavAí,
až pDojedou jen dálkaři, a nebude jich moc,
až přAívětivé šero převálcuje noc
a jenom jE7ejich světla budou svítit na zhaslý mapě Čech a MAoravy.
Ti muži rozvážejí náklad z různých měst
a znají každý výmol, každej centimetr cest,
a na každém z nich na ně nebezpečí zuby cení,
vědí, kde mohou čekat větve nebo spadlej strom,
když do hor přijde bouře, vítr pere hrom
a na klikatejch cestách do zatáček vidět není.
®: Když zabliká ti levým, tak opovaž se jet,
šel bys tou nejrychlejší zkratkou na onen svět,
drž se v pravý lajně a čekej, co a jak,
a spolehni se na něj, že, až bude klid,
dá ti pravej blinkr, můžeš vyrazit,
před sebe tě pouští tenhle těžkej náklaďák.
On dálkovými prosvítí tvou cestu vpřed
a potom sklopí svoje světla, aby tys' mohl jet,
protože ručí za tvou jízdu, dokud nezmizíš mu za obzor,
jiný cesty totiž v horách k cíli nevedou,
ty musíš umět věřit profíkovi před sebou,
je to jediný tvůj maják a strážník a semafor.
®: A nemůžeš mu poděkovat, neznáš jeho tvář,
znáš jen obrysová světla a reflektorů zář
a jak listí z větví stromů v serpentinách češe jeho truck,
můžeš podřadit na trojku, dát na zem pedál plynu,
vyrazit dopředu, z krajnice urvat hlínu
a všemi čtyřmi blinkry zablikat mu na pozdrav nebo jen tak.
=2.
®: Ti nečekají na provizi z pomíjivé slávy,
nečekají ovace a roztleskané davy,
tihle muži budou inkognito vzadu stát
/: a nebudou mít nominaci ke švédskému králi
na Nobelovu cenu za to, že světu dali
noční přílohu vyhlášky devadesát ... :/
|
Pavel Dobeš:
Pavel Dobeš:
Akurat:
