1. MDísta za lesem blízko skDmaj7al
má někdo blíž a někdo dD6ál,Dmaj7
mDísta, co hledal s hejny vrDmaj7an,
kam buďto s partou, nebo sD6ám chodívDmaj7al,
jak běží čEmi7as, tak v každém z nA7ás ty místa čDekají.
®: Možná už dnEmies, možná už zA7ítra
vDyrazí cestou někam k hEmi7/Aorám,
Daby zas vítr slyšel foukat po kopcEmi7ích,
Daby svou tvář nastavil vEmi7odám,
Gomyl z dDuše hřCíchA7,
Daby, až sejde dolů k pEmi7olím,
Daby mu víru v lidi nEmi7epopálil mráz,
Daby všem křivdám, který bEmi7olí,
nGedal nDikdy hlCas, nA7ikdy vDíc.
Uštváni hradbou pohledů,
zalito srdce do ledu,
jak by je stvořil Andersen,
má každej z nás jako zlý sen
pár sousedů,
a proto snad je z duše rád, že místa čekají.
®:
|
Bůhví:
Celeste Buckingham:
Anna K.:
