Zbor: Jak zlaté chmíří jasné hvězdy jsou,
snad tři z nich až k tobě dolétnou.
Adam: Hora skrývá slunce pod klobouk,
v oblacích do pampelišky fouk,
jak zlaté chmíří jasné hvězdy jsou,
snad tři z nich až k tobě dolétnou.
So zborom: Jak zlaté chmíří jasné hvězdy jsou,
snad tři z nich až k tobě, dolétnou.
Adam: Poletí až k tobě povětřím,
budem mít podle nich děti tři
a budou krásné, tak jako jsi ty,
teď už, má milá, dobrou noc a spi.
So zborom: A budou krásné, tak jako jsi ty,
teď už, má milá, dobrou noc a spi.
Adam: Až se ráno slunce zazubí,
pod sprchou z rosného potrubí,
já přijdu k vám na malé náměstí,
posnídat svůj koláč se štěstím.
So zborom: Já přijdu k vám na malé náměstí,
posnídat svůj koláč se štěstím.
Adam: V novinách se právě dovídám,
to, co já už od půlnoci znám,
prý chybí dnes tři hvězdy na nebi,
že je mám v srdci, to nikdo neví.
So zborom: Prý chybí dnes tři hvězdy na nebi,
že je mám v srdci, to nikdo neví.
|
Richard Adam:
Richard Adam:
