Stůl má čtyři nohy,
tomu se to stojí,
ten pán v hubertusu,
jé, že se nestydí.
Původně si říkal,
že jen něco pojí,
ale pak se napil,
alkohol ho lapil
a teď stolům závidí.
Jó, mít tak čtyři nohy,
to by se to stálo,
ten pán v hubertusu
tiše říká si.
Jó, mít tak čtyři nohy,
ale dvě jsou málo,
proč mi dvě nohy schází,
proč to se mnou tak hází,
proč asi, hmm, ó, proč asi.
Pomalu kráčí,
co noha nohu mine,
sotva se vláčí,
když pojednou, jémine,
noha nohu
nohu noha nohu nemine
a pán padá.
Jó, je to votrava
zpívat blues o stabilitě,
je to votrava
zpívat blues o pádu,
je, je to votrava, votrava, votrava,
zpívat blues o stabilitě,
je, je to votrava
zpívat blues.
Nechtěla bych
toho pána na bytě,
je to votrava
zpívat blues,
je to votrava
zpívat o pádu,
tak já jdu.
Padadam dyby dam...
|
Jitka Molavcová:
Fear Factory:
Gustav Brom:
František Ringo Čech:
