R: NEmi7o cF#mi7o to je, tGmi7(G6)oto, no cA7(D)o to je, toto, no tA+oto?
DUž vás mám dost, Emi6už jste se zas poprali,
mCám ty vaše tahanice v mH7alíčku,
jsE7em nervózní, jA7ak se, probůh, dělá bramborDák?
®:
Ticho, sednout, přečtu vám, jak hledali
malý princ a letec v poušti vodičku,
bude kaše (nic jinýho neumím), srdnatě se stavím za sporák.
®:
R1: V kGuchyni se lDdimiepím na rDozlitej džF#dimius,
E7a tak si hDdimiudrám svEmi7ý vF#dimiečerníEmi6 kuchyňský rA7ituál blDuesG7, D.
Z kostek cukru vystavěná hranička
se v horkém cukru pomaloučku rozpouští,
a za chvíli jakoby tam nikdy nebyla.
®:
Asi se tam ještě přidá krupička,
jak je marné hledat studnu na poušti,
už jen nakrmit a přebalit, a bude idyla.
®:
R2: Za okny si letí, kam chce, hejno hus,
a já si zpívám svý večerní kuchyňský rituál blues.
*: GUž zase řvDdimie, Guž zase brH7ečí,
tE7o žádné mA6ámě není lhD7ostejné, už jdu,
Gach, ten mě štvDdimie, prGoč pořád jH7ečí,
nE7ení mokrejA? Krucifix - mokrej ne ...
Podělávka, ruce jako nevinnost,
už letíme omýt prcku do vany,
a teď napustit ještě horkou vodu na gatě.
®:
A von už zas, čuně, hryže z koše kost,
a koš byl přitom na WC tak dobře schovaný,
a hergot, kaše, krucinál, hrnečku, dost, proklatě.
®:
R3: Von už se zas vrhl na asparágus,
a tak si hudrám svý večerní kuchyňský rituál blues.
Hlavou jsem si málem rozbil výparník,
když chtěl jsem aspoň trošku kaše zachránit,
a dětičky: prásk! - z ledničky zas letí budíček.
®:
Původně tu snad měl bydlet trpaslík,
protože když jsem běžel protlak ze zdi vočistit,
přivřel jsem si mezi dvoje dveře malíček.
®:
R1:
*: Už zase řve, už zase brečí,
to žádné mámě není lhostejné, už letím,
ach, ten mě štve, proč pořád ječí,
není mokrej? Krucifix - zase ne ...
PDodělávka, rEmi6uce jako nevinnost,
ale Cuž mám toho dH7ost,
a mE7alý princ řekl: tAeda,
ty nevíš, že nDejkrásnější vF#dimiěci nEmi7ení přece vA7idět,
nDe? No tEmi7eda, tEmi6o už bys' měl vA7ědět,
a v pDoušti studna jF#dimie, ale jEmi7en pro tA7oho, kdo ji hlDedáG7,
vEmi7íš, kdA7o ji hlDedá ...
|