1. GVe Lhotě posledCní srpnoGvou neděli
Dúčastni byli jsme Cpouťový meGrendy,
s klukama světskejma Csvorně jsme Gseděli,
Dvzájemně zvali se Cdo baru Gna brandy,
k Dpůlnoci GEman, co Dkolotoč Gtočil,
Dzatvářil Gse jako Anějakej DRotschild,
Gpozvedl Csklenku a Emipo přípitDku
Amivodtáhl Eminás k sobě Ddo příbytGku.
Sešli jsme se v Dmaringotce, Amikamarádi z Emimokrý čtvrti,
Ca značně jsme Gpřekročili Dkonzumaci Gběžnou,
pohoršovaDli jsme chodce Amia že nejsme Emižádní škrti,
Cvšichni jsme se Ghrozně zpili Dprostějovskou Grežnou.
R: GLalija, Cfiala, Gkeď sa režná Dpíjala,
Gfiala, Clalija, Gzraky už se kalíGja.C,D,G
2. Dávno už vodbila půlnoční hodina,
když naše společnost dala se do akce,
někoho napadla ta děsná konina,
že trochu užijem pouťový atrakce,
hned jsme do Emana začali hustit,
že velkej kolotoč musí nám pustit,
že se chcem proletět trochu vzduchem,
nežli uložíme se do duchen.
Upadli jsme na sedačky, notně přitom hlaholíce,
jenom Eman zůstal dole, střízlivosti dalek,
těžkou rukou chyt' se páčky, rotace nám zvedla plíce,
za pár minut Eman dole usnul jako špalek.
R:
3. Vrhali jsme po ňom lakýrky, pohory
ve snaze učinit konec té poroby,
mezitím však všemi tělními otvory
vrhaly svůj obsah též naše útroby,
už za půl hodiny byly z nás trosky,
špinavé, páchnoucí, a k tomu bosky,
zbavené kouzel svých osobností
s tejdenní pracovní neschopností.
Emana pak na záchytku dopravili k probuzení,
zatím ještě jasno není, co se s ním dál stane,
při vzpomínce na tu pitku v zádech cejtím zastuzení,
na kolotoč mě už nikdy nikdo nedostane!
R:
|
