Teď hádej, teď hádej, kdo ti to právě
dlaní jako mráčkem oči zaclání
teď hádej, teď hádej, komu si v trávě
říkal, že je vláčkem, co tě pohání
teď hádej, teď hádej, kdo mi to říkal,
že ho v tuhle chvíli strašne zajímám,
teď hádej, teď hádej, jestli tě ráda mám...
Hádej co smíš, smíš si vzít,
jen to co dávám Ti já
Kdo žízeň má, může pít,
však jen kdÿž studánku zná
Teď hádej, teď hádej, kolik je hříchů,
které dívka chlapci z lásky promine,
Teď hádej, teď hádej, komu si k smíchu,
když mi na otázky říkáš coby ne
A hádej, teď hádej, nad kým se skláním,
do čí tváře spouštím vlasů vodopád,
Teď hádej, teď hádej, co si tak můžu přát...
Chtěla bych ýít víc než den
tím vším co láska mi dá,
a právo mít hlídat sen
tak hádej proč se mi zdá
Tak hádej, tak hádej, proč se mi zdálo,
že ta naše láska příliš pospíchá,
Tak hádej, tak hádej,proč je mi málo,
když mě někdo líbá až se zadýchá,
Tak hádej, tak hádej, proč je mi krásně
když si řeknu zítra a mám v duši klid,
Tak hádej, tak hádej, co ještě můžu chtít...
Nevím, teď nevím, kdo mi to právě
dlaní jako víčkem ústa zavírá,
teď nevím, teď nevím, komu to v trávě
říkám, že je klíčkem co mě otvírá
a hádám, a hádám co to tu zpívám,
co to v téhle řádce vlastně začíná,
mám ráda, mám ráda, hlavně teď zbývá
říci kamarádce ať jde do kina
la la la....
|
Jitka Molavcová:
Fear Factory:
Gustav Brom:
František Ringo Čech:
