Po kočičích tlapkách, po kamení,
stojim na hoře, co má snad něco ze mě,
po kočičích tlapkách, jak na znamení
přišel podzim a sáh si do mě tak tiše a jemně.
Nade mnou se vznáší jen kočičí stín
a zbyla vůně, co táhne z lesa.
Nade mnou se vznáší jak z pavučin
a se mnou podzim do mě klesá.