NAmia dlouhé chodbě zGavrzaly kroky,
jFednoznGačně chůze žAmienských botAadd9,
dAmiokážu si představit Gi ty boky,
a pFozor, holka, teď tam bude schAmiod. G
Po dlouhé chodbě se ty kroky blíží,
moje dveře jsou jak magnety,
a teď stojí, snad se nerozhlíží,
a pozor, ťuká - je to tvůj soused, a ne ty.
®: AmiA tak jsem zůstal sDadd9/Fám,
aspoň mi zbude víc fernetu, já se mAmiám,
a tak jsem zůstal sDadd9/Fám,
vždyť já mám někde tebe, a ne tu vedle,
Amia tak jsem zůstal sDadd9/Fám, na na na ...,
Amia tak jsem zůstal sDadd9/Fám (na na na ...).
Tou dlouhou chodbou ozývá se šepot,
něco si ve dveřích šuškají,
a ve mně cosi vře tam někde vespod,
a za zdí, hele, už se s ničím netají.
®:
|
Slávek Janoušek:
Bokomara:
Bratři Ebenové:
Bůhví:
