Dennodenně rytmy vytlouká
můj klíč telegrafní,
když se nikde nikdo nekouká,
tak má píseň mu zní.
Klíči můj, dones lidem přání,
zprávu dej, co se narodí,
klíči můj, dones lidem přání,
neříkej, co se nehodí.
Roznes rychle, kdo se dneska vdává,
jen o hezkých věcech povídej,
neříkej, kdo koho zanechává,
lásku dej, štěstí dej.
Klíči můj, mluv do dívčích oušek,
potvrzuj, že on rád ji má,
vyprávěj o zdolání zkoušek,
dodej sám, že ji objímá.
On mi na tohleto povídá,
že je přeci jen klíč
a co od lidí se dovídá,
jen dál pošle jak míč.
Klíči můj, dones lidem přání,
že chceš být králem básníků,
že chceš psát jen o objímání,
slova zlá vracet bez díků.
Klíči můj, dones lidem přání,
že chceš být králem básníků,
že chceš psát jen o objímání,
slova zlá vracet bez díků.
Klíči můj, dones lidem přání,
že chceš být králem básníků,
že chceš psát jen o objímání,
slova zlá vracet bez díků.
|
Václav Neckář:
Václav Neckář:
Václav Neckář:
Václav Neckář:
