Pomíjivá,
léta ji znám,
chvíle krátká,
když zkrátka
zavřou místní krám.
Pomíjivá,
patří i vám,
když se stmívá,
ubývá
chvílí, které mám.
Ztrácíš se, pán bůh ví kam,
ztrácíš se, kam, se tě ptám,
se vší láskou, nadsázkou,
ve své touze, tak dlouze,
odcházíš a jen já vzpomínám.
Pomíjivá,
když se stmívá,
usíná,
s ránem zmizí nám.
Ztrácíš se, pán bůh ví kam,
ztrácíš se, kam, se tě ptám,
noci dlouhý, sny, touhy,
svoji krásou, jsi spásou,
odcházíš a jen já vzpomínám.
|
Václav Neckář:
Václav Neckář:
Václav Neckář:
Václav Neckář:
