V poloplném popelníku popelí se malý špaček,
popelí se podle zvyku mezi špačky různých značek
a ten špaček na krku má korálky,
červené korálky, červené korálky,
mají barvu jako rty mé Amálky, moji Amálky.
Pod zrcadlem poloslepým chromý ježek sotva dýchá,
to zrcadlo možná slepím, co však s ježkem, když tak píchá
a ten ježek na ostnech má fialky,
voňavé fialky, voňavé fialky,
mají vůni jak vlasy mé Amálky, moji Amálky.
Ptal se špačka, špaček ježka, ježek mně a já zas špačka,
cesta byla dlouhá těžká, pískal jsem jim Strahováčka
a tak jdeme svorně ve třech do dálky,
daleko do dálky, daleko do dálky,
jdeme hledat srdce moji Amálky, moji Amálky.