Když nejsi od začátku touha všech žen,
když nejsi hned zkraje ozdoba scén,
pak záleží na tom, jestli jsi ten,
kdo to vzdává.
Když nejsi jen tak bokem nejlepší žák
a s rogalem nejsi hned jako pták,
pak nebuď ten, kdo to nechá jen tak
a kdo vzdává,
kdo svých snů se vzdává,
kdo plánů se vzdává.
Když první přijímačky neuděláš,
svůj výtvor na stole vrácený máš,
když potkáš výsměch, tak se mnou se taž,
kdo to vzdává.
Když někde v půli cesty máš toho dost,
když holka tvá k tobě spálila most,
máš dveře zavřené, jsi nezvaný host,
kdo to vzdává,
Nejsem to já,
nejsem to já,
kdo vzdává, kdo vzdává sám,
nejsem to já,
nejsem to já,
dál vstávám, když pády mám.
Když už jsi dal noci prohry a pot
a úspěch máš a pluješ do klidných vod,
zas nebuď ten, kdo jak morče by zkrot,
kdo to vzdává.
Když teď už máš dost mých řečí a rad,
řekni: „Mlč, to nech těm nad šedesát“,
jen nebuď ten, kdo těsně po startu zvad,
kdo to vzdává,
kdo svých snů se vzdává.
kdo plánů se vzdává.
Ne, nejsem to já,
nejsem to já,
kdo vzdává, kdo vzdává sám,
nejsem to já,
nejsem to já,
dál ztrácím a získávám.
Nejsem to já,
nejsem to já,
kdo vzdává, kdo vzdává sám.
|
Václav Neckář:
Václav Neckář:
Václav Neckář:
