Proud, který nosí lodi, ví,
jak je někdy těžké plout,
někdy se to hodí,
vím, že je lehčí utonout,
než-li žít.
Žít, to je směr,
směr, který znáš,
to je láska, kterou dáš,
to je ztrácet, znovu mít,
skály kácet, ze rtů pít,
to je žít.
La, la, la, la lalalala co mi dáš ?
Živote můj, la, la, la, la, povídáš,
la, la la lalalala já tě znám,
to ty jen tak, la, la, la, la,
la, la, la, la lalalala nebuď zlej,
la, la, la la lalalala protivnej,
la, la, la la lalalala já nechci.
Co nechci ?
Vím to vůbec ?
Vím, nechci mraky, nechci pláč,
nechci zvonit u dveří,
nechci bezútěšný fáč,
rozumíš ?
Potom je už skoro jedno,
co mi dáš,
živote můj,
že jsem hezká, povídáš ,
la, la, la, la lalalala já tě znám,
to ty jen tak la, la, la, la,
la, la, la la lalalala prímovej,
la, la, la, la lalalala báječnej,
živote můj ty má lásko jediná,
la lalalala.
Potom je už skoro jedno,
co mi dáš,
živote můj,
že jsem hezká, povídáš
la, la, la, la lalalala já tě znám,
to ty jen tak la, la, la, la,
la, la, la, la lalalala
la lalalala la lalalala
lásko jediná, víc nechci.
|
Jitka Molavcová:
Fear Factory:
Gustav Brom:
František Ringo Čech:
