rok tEancující a asketické naděje
ve znamení bDudoucího komfortního života.
A člFověk se do života vGrhá výhradně pAo hlavě,
jó, dFokonce jsem se o tobě nGejdřív dozvěděl,
že vlAasy máš tmavé,
Fúplně nejdřív přGicházejí v bolestech nAa svět vlasy,
prFoto taky první, už bGez bolestí, Aodcházejí,
nFaprosto poznenGáhlu, jak dEým.
®: JAakube, Kubo, JGakoubku,
přAesívám peří holoubkGů,
cFopak si pro tebe přGipravil svAět,
cFopak si pro tebe přGipravil svEět?
Ta tečka v dáli, to není loď,
to odplouvá rok tvého narození,
s kulatými okýnky,
neklidný rok tvého narození.
Rok absurdní a tápající naděje
ve znamení touhy po obyčejném životě,
a zdá-li se ti, že se ta loď naklání
a mává komínem,
tak to není mávání, to se kymácí zem.
®:
|
Slávek Janoušek:
Bokomara:
Bratři Ebenové:
Bůhví:
